Transsexualita

27. července 2014 v 15:14 | Meg
Na toto TT jsem narazila úplnou náhodou a v podstatě mi nahrálo do karet, takže jsem okamžitě věděla o čem psát a, že se musím podělit o nejnovější zkušenosti. Jsem extrovertní osoba a miluju lidi a možná to některým vadí, ale já jsem okamžitě kamarád s každým. Jelikož jsem v Praze nová a sama, rozhodla jsem se navštívit jeden z mnoha srazů blogerů. Znala jsem tam dohromady snad dva lidi, ale to pro mě není žádný problém. Ovšem seznámila jsem se i s něčím novým. S člověkem, který je uvězněný ve své vlastním kůži. Kluk v dívčím těle. Pohybuju se v prostředí gayů a lesbiček už hodně dlouhou dobu, ale tohle pro mě byla novinka. Jsem zvídavé stvoření, takže jsem se ihned zapojila do diskuze a myslím, že jsme to všichni probrali snad ze všech možných stran. Dokonce se nám poštěstilo slyšet názor věřícího člověka a byl to opět jiný pohled na věc.
Toto téma sice není nejideálnější, ale pokud se o tom nemluví, nedostane se to k lidem a pak vznikají různé šílené a zkreslené mýty. Já tvrdím, že když člověk daný problém pozná, přestane se toho bát, ale teď k tomu, co jsem chtěla říct.
Občas se narodí někdo s tzv transsexualitou, což znamená, že se uvnitř cítí na jiné pohlaví, než jakým se narodil. Buď muž, který se cítí být ženou ("male to female") nebo naopak žena, která se uvnitř cítí být mužem. ("female to male") Říkejte si tomu jak chce, úchylka, hříčka přírody, špatné geny, boží trest, moc zmrzliny v těhotenství je to jedno protože ten problém tu je a pro daného člověka je těžké s tím žít a já se jim vůbec nedivím. Občas se prostě něco podělá. Zjistila jsem, že cesta ke změně pohlaví je zdlouhavá, namáhavá a hodně psychicky náročná. Člověk musí projít spoustou psychologických testů a jiných vyšetření než je konečně uznán za transsexuála. Co mě hodně naštvalo je fakt, že když si tím vším ten dotyčný projde, tak ztroskotá na takové kravině, jako je úřad. Projdete celou tou peripetii a pak vás zastaví ouřada, který si chce hrát na všemocného. Je to otravné a navíc zbytečné. Ale nechci tu mluvit o tom, čím vším si člověk musí projít. Určitě jsou o tom nespočty článků a fór a jiných možností, jak se o tom dozvědět všechny potřebné informace. Spíš bych chtěla říct svůj osobní názor.
Já zastávám názoru, žij a nech žít. Pokud mi tím člověk neubližuje a nějak nepohoršuje, tak ať si dělá co chce. Jsi chlap a miluješ jiného muže? Jestli jsi šťastný a máš svůj vnitřní klid? Jasně proč ne a tak je to i u transsexuála. Je to v podstatě jeho soukromý problém a on si s tím musí žít a nám ostatním do toho přece nic není a pokud jeho duši uleví možnost stát se jiným pohlavím, kdo jsme mi, abychom mu/jí v tom bránili? Pro daného člověka už je to tak dost těžké se s tím nějak poprat a vypořádat a odsuzování, urážky a šikana mu v tom rozhodně nepomůže. Nelíbí se mi, že nejvíc řvou lidé, kteří o tom vůbec nic neví a mají jen potřebu srovnat ostatní lidi k obrazu svému. To je to takový problém pochopit, že chce ten člověk žít svůj život podle svého?
Život máme jen jeden, a proto bychom si ho měli pořádně užít a pokud k tomu potřebuju změnu pohlaví, tak ať.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. července 2014 v 17:23 | Reagovat

Přesně tak, naprosto souhlasím s tvým článkem. Skutečně jsem dodnes nepochopila, proč nejsou lidé schopni pochopit, že je někdo homosexuál nebo, již zmíněný, transsexuál. Nikdo z nich si svůj osud předem nevybral, a proto bysme tyto jedince měli respektovat. Často mívají problém se svěřit svým rodinám, přátelům a jistě žijí v hrozném tlaku ze strachu, co tomu řeknou ostatní, když přiznají, že je přitahuje stejné pohlaví...vždyť o nic nejde. Jsou to také lidské bytosti a mnohdy lepší než my, heteráci.

2 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 28. července 2014 v 14:04 | Reagovat

Jsem rád, že svoje "poselství" můžu předat dál a ukázat lidem to, co by si museli někde přečíst a poztivní reakce to nebývá, protože je článek většinou psaný jako "bulvární senzace" a podle toho pak ty diskuze vypadají.
Co se týče našeho právního řádu, tak jméno není jediný problém. Řekl bych, že jsem to problém nejmenší.
Horší už to je, když má takový TS děti, pak se jich musí právně vzdát a dostat je právně zpět býva velký oříšek.
Další nesmyslností je rozvod, pokud je TS človíček ženatý (rozuměj registrované partnerství).
Praktikuje se to tak, že v pondělí je rozvod, v úterý si jde TS pro konečné doklady (občanka, řidičák, atd) a v čtvrtek se může znova oženit a přitom doklady a papíry stačí pouze přepsat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama