5. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:25 | Maky
.

Sirius nechápavě sledoval Maggie. Jen z těží dokázal vstřebat to co se tu právě dozvěděl.Ona se s ní zná, proč mu to neřekla?
Možná měla své důvody? Ale prosím tě jaké mohla mít důvody? Ona ví co dělá. Tedy aspoň doufám, hádal se Sirius sám se sebou.Pokynul Brumbálovi na rozloučenou a vyběhl za Meg, která už mezi tím byla bůh ví kde.
"Meg, počkej," volal za ní. "No tak stůj," křikl, chytil za paži a obrátil k sobě.
"Nechtěla by jsi mi něco vysvětlit?"
"Ne, proč?"usmála se.Sirius se na ni podíval. "Nechceš mi povědět kdy jsi se s Desidé setkala?"
"Ne, to tedy nechci,"řekla rozhodně. "Není to nejchytřejší,"
"Maggie, mě přece můžeš věřit. Řekni mi to uleví se ti."
"Mě možná ano, ale já ………." Začala.
"Kdo ji na tebe poslal?" vyhrkl a nedával jí žádné možnosti na nějaké ale.Meg si povzdechla.
"Tvá matka," řekla pomalu.
"Hmm………CO?" vykřikl na celou chodbu ve které stáli.
"Pššššš"
"Teď se z toho už nevykecáš, takže to vybal." Zamračil se na ni.Meg se rezignovaně usmála.
"No tak dobrá. Tvá matka je dostatečně daleko."řekla Meg "Takže je malá pravděpodobnost, že půjdeš do vězení za její vraždu"špitla už spíš jen sama pro sebe.Ukázala na vedlejší dveře a oba se tam schovali.Maggie se posadila na katedru a začala vyprávět.
Maggie seděla u sebe doma v obývacím pokoji. Četla si knihu a čekala na Siriuse až příjde domů, protože byl něco zařizovat pro řád.Její uhlově černé vlasy jí padali do obličeje a oříškově hnědýma očima jezdila pořádcích knihy.Najednou se ozvalo prudké zabušení.Meg zvedla hlavu od stolu a zeširoka se usmála a energicky vyskočila na nohy.Přešla ke dveřím a otevřela je. To, ale neměla dělat, protože v zápětí přeletěla přes celou místnost a skončila až na stolku, který stál u zdi a ten se roztříštil na milion kousků.
"Doprdele, kterej kretén," nadávala a pomalu se šplhala na nohy.Všimla si, že její hůlka leží asi tři metry od ní.
"Co jsi zač a co po mě chceš?" vypálila okamžitě na nově příchozí.Byla to mladá žena s tmavě zrzavými vlasy a černýma očima. Na sobě měla černé, kožené kalhoty, uplé triko téže barvy a dlouhý černý kabát.
"Já jsem Desidé," představila se žena s ďábelským úsměvem.
"Netěší mě," řekla ledově a jako ostříž sledovala nově příchozí. "Řekneš mi konečně co po mě chceš?"
"Já jsem dárek, který ti posílá Blacková, se vzkazem,"usmála se začala ji pomalu obcházet.
"Blackových je víc,ty slepice," řekla s úsměvem, ale moc dobře věděla, kdo ji poslal.Desidé si odfrkla a napřáhla ruku a jakoby z rukávu jí vodorovně s rukou vyjela ohnivá dýka.Maggie vytřeštila oči a jen tak tak se vyhla, aby jí netrefila.
"Ty nejsi normální čarodějka," vydechla.
"Jsi bystrá," řekla ironicky Desidé a hodila po ní další dýku, na kterou už Meg nestačila rychle zareagovat a škrábla ji přes ruku. "Já jsem démonka."
"Hmm to leccos vysvětluje,"promluvila klidně.Desidé se zamračila a hodila po ní další, ale Meg už byla připravena napřáhla ruku vytvořila štít, dýka se do ní jednoduše vpila.
Desidé se vyděsila. "Paní Blacková říkala, že jsi dobrá, ale nečekala jsem, že jsi jedna z nás."
"Já nejsem jedna z vás, ať už to vás znamená cokoli," křikla a hodila po ní ohnivou kouli.Desidé jen mávla rukou a kouli odrazila a z prstů jí vyšlehli dlouhé ohnivé provazce, které se omotali kolem Maggie, ta zavrávorala a padla k zemi
"Hezky jsme si popovídali, ale teď ti musím vyřídit ten vzkaz," začala Desidé a přiblížila se až těsně k Meg, že si koukali zpříma do očí.
"Mám ti vyřídit, že se máš klidit od jejího syna a nechat ho na pokoji."
"Už to není její syn a nikdy nebyl. Takže kašlu na její žádost,"řekla Maggie ledově a propalovala ji pohledem.
"V to jsem doufala," špitla samolibě. "V tom případě…….zemři,"
"Promiň, to se mi zrovna nechce," zašeptala a se širokým úsměvem se ohnivcovsky přemístila.Desidé sebou trhla a začala se rozhlížet kolem. Meg se zase zhmotnila kousek od ní.Udeřila Desidé pěstí a ta se zhroutila k zemi.Maggie sáhla po hůlce a spoutal ji.Poodstoupila kus od Desidé a začala si pohazovat z další ohnivou koulí.
"Tak, karta se obrátila.Bohužel tě nemůžu nechat jít takže……..
"Mě nemůžeš zabít," zakřičela na Meg Desidé a rozchechtala se.
"Hmm, ale můžu tě poslat zpátky tam odkud jsi přišla."usmála se na ni sladce Maggie. Desidé ztvrdly rysy.
"Takže sbohem," řekla klidně a hodila po ní ohnivou kouli.Desidé zařvala.Najednou jakoby křupla tělesná schránka a vyvalili se hromné plameny, které byli pryč tak rychle jako se objevili.Maggie přešla k místu. "To mám na démonech ráda……uklízí po sobě," rozhlédla se. "Tady je ale bordel,"
"To snad není pravda, má matka na tebe poslala démonku?"vydechl Sirius, když Maggie přestal vyprávět."To si s ní vyřídím,"
"Siriusi, klid je to dávno a ještě to ani neudělala. Nech to plavat."
"Ale….to….," zakoktal se a těžce oddechoval. "To…."Maggie ho ale umlčela polibkem. "Klid,"usmála se na něj.
"A podruhé ses s ní setkala kdy?" zeptal se Sirius po chvíli ticha.
"To není důležité,"
"Ale no tak, řek…."
"Řekla jsem NE," zvýšila hlas Maggie a Sirius toho nechal.
"Půjdeme do společenky?"zeptal se a nabídl jí rámě. Meg se do něj zavěsila a už z lepší náladou vyrazili do nebelvírské věže, ale Sirius stále přemýšlel nad tím, co mu právě řekla.
Přešli k buclaté dámě. "Dračí hlava," řekl sirius a obraz se odklopil. Zevnitř se ozval křik, vešli dovnitř.
"POTTERE," ozval se Lilyn křik. "Ty jsi takový sebestředný ignorant,"
"A já tě tolik miluju," řekl rozesmátě, protože ho očividně bavilo Lily štvát.
"Imbecile,"vřískla a vyběhla nahoru do dívčích ložnic.Sirius Meg zezadu objal.Maggie se usmála. "Jak se tihle dva mohli vzít…..vezmou….to je fuk,"šeptla Maggie.
"Když jsme se vzali mi," pošeptal jí do ucha Sirius.
"Taky pravda,"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama