4. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:17 | Maky
4.

Maggie otráveně vyšla ze třídy, kde deset minut poslouchala, jak jí profesor buzeruje.Stála před hnusným gobelínem a chvíli na něj koukala.
"Meg jsi v pořádku?" zeptal se jí Sirius, který šel za ní a položil jí ruku na rameno.
"Ale jo, je mi fajn," zalhala a pokusila se o úsměv.
"Tak to mi nenamluvíš," zašklebil se a zatáhl ji za závěs z jedné zkratky, kterou často používal…tehdy.
"No tak co se děje?"obrátil se na ni.
"Už tu tvrdneme něco přes měsíc….."
"A ještě dlouho budeme," zavtipkoval Sirius, ale když si všiml, že se Meg neusmála, vybídl ji, aby pokračovala.
"Slíbila jsem Bek, že to nebude dlouho trvat,"
"Meg, je jí sedmnáct," pozvedl obočí.
"Já vím, ale přes to.Byla jsem s ní celý její život. Byla jsem u ní, když udělal první krůček, když poprvé proklela sousedovic nemožného syna, byla jsem s ní, když mě potřebovala, ale teď…….Stýská se mi po ní i po Harrym. Je jako můj syn, někdy si připadám, že mám děti dvě.
"Oni to zvládnou, věřím jim," povzbudil ji Sirius.Maggie se usmála a pevně se k němu přitulila, když se odtáhla Sirius ji pohladil po tváří a něžně políbil. Meg se ulevilo, protože věděla, že je tu s ní a ona je v bezpečí.Zachvěla se, když ucítila jeho rty na svých. V tom se rozhrnuli závěsy a vpochodoval tam James a za ním Remus a Lily, která nejspíš Meg hledala.
"Aaa jee,"hlesla Meg, protože si všimla Jamesova pohledu. James se tvářil skoro nepříčetně.
"Jamesi, opovaž se," křikla Maggie a udělala krok k němu. Chvíli to vypadalo, že se zklidní, ale najednou udělal krok, čímž obešel Meg a udeřil Siriuse pěstí do obličeje. Sirius skončil na zemi a z nosu mu tekla krev.
"Pottere, jestli mě chceš chránit, tak jsi naivní pokud si myslíš, že potřebuju ochranu a teď padej," rozkřičela se na něj.Lily se tvářila dost otřeseně a naštvaně. Remus popadl Jamese a odtáhl ho pryč.
"Siriusi, jsi v pohodě," obrátila se Maggie a klekla si k němu.
"Už podruhé jsem se nechal kvůli tobě praštit," usmál se. Maggie vstala, podala Siriusovi ruku a pomohla mu na nohy.
"Myslel jsem, že po té scéně ve Velké síni to překousl."
"No asi jsi myslel špatně," uchechtla se Meg.
"Tak, jdeme," vybídl ji Sirius a oba zamířili do společenské místnosti, kde se dozvěděli o návštěvě Prasinek.
…………
Maggie seděla ve společenské místnosti a dělala domácí úkol. Lily se s ní z nepochopitelného důvodu nebavila, ale Meg tušila co v tom je.Zrovna psala poslední větu, když jí něco blesklo hlavou.
"Siriusi, můžeš na chvíli?" zeptala se Meg kluka, který seděl osamocený v koutě.
"Jo jasně," usmál se a odložil knihu.Maggie koutkem oka zahlédla Jamese, jak se také pomalu zvedá a spařila ho takovým pohledem, který nevěnovala ani Srabusovi, tak se zas posadil.Oba vyšli ven skrz obraz Buclaté dámy a zamířili do jedné z opuštěných učeben.
"Myslím, že bychom to měli říct Brumbálovi," vychrlila ze sebe hned jak se zavřely dveře.
"P-proč?" zakoktal se Sirius.
"Zaprvé nám může pomoci se odsud dostat a zadruhé by měl vědět o Desidé, může Bradavice ohrozit,"
"No tak fajn. Jdeme," řekl Sirius.
"Co? Teď ?"
"Pojď," popadl ji za ruku a vytáhl z učebny.Přišli až k chrliči a tam zůstali zaraženě stát.
"Tak jaké je heslo?" obrátila se Maggie na Siriuse.
"Proč se ptáš mě? podivil se ublíženě.
"No ty jsi tu byl pečený, vařený," chichotala se.
"Ha, ha, ha," ucedil.
"Ha, ha, ha, říkají jenom ti co nemohou vymyslet vtipnější odpověď."Sirius se jen zašklebil a obrátil se na chrlič.
"Šumivé bzučivou,"pronesl a chrlič okamžitě ožil a uskočil stranou.
"A pak, že nemám pravdu. Mám tě přečteného,"
"Ty mě ještě neznáš," pronesl tajemně a vyrazil směr ředitelna. Maggie ještě chvíli stála a pak vyrazila za ním. Zastavili se před dveřmi a Meg zaklepala. Zevnitř se ozýval ještě jeden ženský hlas, ale Brumbál zvolal dále.Meg otevřela dveře a uviděla ženu staršího věku s výrazem krvavé vražedkyně, už ho viděla. Hbitě natáhla ruku a než stačil Sirius vejít, zatlačila ho zpět.
"Á dobrý den slečno Greyová," usmál se Brumbál, ale žena ji sledovala z krajním odporem.
"Jak se máte paní Blacková?" pozdravila Maggie, ale z jejího hlasu čišel chlad. Siriusovi došlo proč ho zatáhla zpět. Měl se uklidnit a psychicky připravit na svou matku, aby ji v hněvu nezaškrtil. Zhluboka se nadechl a vešel dovnitř.Siriusova matka si odfrkla a změřila si ho pohledem, pak se obrátila na Meg a udělala totéž.
"Ty jsi dal rodinný medailonek, téhle mudlovské šmejdce," rozkřičela se paní Blacková. Meg sjela pohledem na svůj krk a uvědomil si, že na minulé narozeniny dostala od Siriuse medailonek, který předtím patřil jediné normální osobě v jeho rodině.
"Je můj a můžu ho dát komu chci," zvýšil hlas Sirius ještě dřív než stihl Brumbál promluvit. "A neurážej ji,"
"Jsi ostuda celé rodiny," pronesla chladně.
"Né naopak to vy jste ostuda rodiny, paktovat se s tím….."začal, ale to už paní Blacková začala křičet. "Ty jeden holomku co si o sobě myslíš?"
"Tak dost," vložila se do toho Meg
" Je to váš syn a to nic nezmění a vy by jste měla být ráda. Protože mít takovou matku to taky není žádná výhra,"
"Jak to se mnou mluvíš ty jedna malá bestyje," zakvílela a zhluboka oddechovala, pak se ale uklidnila a udělala krok k Meg. "Dej si na mě pozor,mohlo by se ti něco stál"
"Copak pošlete na mě nějaké své kámoše Smrtijedy. Byli by v Azkabanu dřív než by na mě promluvili," usmála se na ní nebezpečným úsměvem.Blacková si znovu odfrkla a chtěla odejít.Ještě se zastavila u Siriuse a pošeptala mu do ucha " Dávej na ni pozor. Ono by se jí taky mohlo něco stát s tím jejím hezoučkým krčkem," zašeptala ledově a odkráčela z místnosti.
"Taková tchýně, to je snad za trest," špitla si pro sebe Meg, ale Sirius to zaslechl a rozesmál se.
"Jak vám mohu pomoci?"zeptal se Brumbál jako by se tu před chvílí nic nestalo.
"Albusi, potřebujeme pomoci a něco vám vysvětlit," vychrlila ze sebe. Brumbál pozvedl obočí. Meg se zarazila a obrátila se na Siriuse.
"Co jsem řekla?"
"Albusi," Maggie se obrátila zpět a rozesmála se.
"Promiňte to je zvyk,"
"Víte my……..jsme z budoucnosti," řekl Sirius.Brumbál pokýval hlavou jako by mu řekl něco naprosto normálního. Tak se Meg nadechla a začala mu vysvětlovat, jak se sem dostali.
"To je velice zajímavé, ale hlavně……nesmíte nic říct. Hra s časem je velice nebezpečná,"
"To je nám jasné," procedil Sirius.Brumbál si je prohlédl a usmál se.
"Co se děje?" zeptala se Meg.
"Čekal jsem cokoli, ale né to, že budete manželé zrovna vy dva," řekl klidně.
"Jo to nám říkala i naše dcera.Jak jste na to vůbec přišel?" Brumbál se na chvíli zarazil nad pojmem, jejich dcera, ale pak se usmál a poklepal si na prst na levé ruce.Meg sklouzla pohledem na svou ruku a rozesmála se.
"Měli by jsme to sundat,"
"No, ale teď zpět, máme tu větší problém," pokračoval Sirius.
"A to jaký?" zeptal se klidně Brumbál.
"Jde po nás Desidé,"
"To je, ale opravdu problém," řekl Brumbál a sepjal konečky prstů. " Ona je velice silná démonka. Je známá svou krutostí a…."
"Já vím jsme staří známí,"přerušila ho Meg.
"Co?" vytřeštil oči Sirius.
"Už jste se setkali?" optal se Brumbál.
"Ano, už dvakrát. A to jsem ji pokaždé zabila. A teď to musím udělat znovu,"
"Jak jste mohla zabít démonku?" optal se nevzrušeně Brumbál.
"Těžko a vždy jsem měla na mále.Jen čekám na výbuch,"pokračovala Maggie.
"Proč na výbuch?" zarazil se Sirius a přešel blíž k Meg.
"Ona si ráda hraje s mudlovskou pyrotechnikou. Vždy mě na svůj příchod upozorní ohromnou detonací."
"Jenže ona má za úkol zabít nás. Né vyhladit půlku obyvatelstva."
"Jí je jedno kdo zemře, ona jde přes mrtvoly. Zabije kohokoli, aby splnila svůj úkol."vysvětlovala Meg.Ale těším se na ní, musím jí vrátit to co mi udělala posledně."
"Slečno Greyová, pomstou to nevyřešíte," pronesl Brumbál.
"Ale ano vyřeším. Ona stejně musí zemřít a já jí vrátím tu jizvu, kterou mi způsobila,"
"Tu na rameni?" zeptal se Sirius.
"Né ta je od Naginnyho, když mě kousl, Ta jizva není vidět,"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama