4. Google

27. listopadu 2011 v 21:05 | Maky
4. Google
Smrtijedi stáli u brány a mířili do okolí hůlkami. Vyčkávali. Nikdo se ani nepohnul. Fénixův řád mířil na Smrtijedy. Smrtijedi zpátky na ně. Nenávistné pohledy a vražedné myšlenky vířily místností.
"Tak co říkáte holky, že bysme se k němu přidaly?" zeptala se pobaveně Susan.
"Co nám může nabídnout?" optala se přemýšlivě Polgara.
"Bezplatný pobyt v Azkabanu… oceněný pěti náhrobními kameny," zasmála se Adrean
"Hm, dovolená," prohodila Maggie. "Že by jsme Voldyho sbalily?"
"To tak, ještě budu mít plešatý děti," ušklíbla se Cori.
"A s červenýma očima," doplnila Fran.
"To vyřeší Visine… pro červené oči," řekla naprosto klidně Maha a ostatní vyprskly smíchy. Když se rozhlédly, okamžitě zjistily, který student je z mudlovské rodiny, protože jen ti dusili smích.
"No myslím, že nám naše strana nanejvýš vyhovuje," řekla za všechny Polgara
"Budete litovat," zasyčel jeden Smrtijed.
"Ne, to vy budete litovat, že jste nám přišli pod ruku."
"Budiž," zasyčel ledový hlas hradem "Zemřete s nimi!"
"Jo, to určitě," prohodil posměšně Remus a děvčata se ušklíbla.
"Jo, vzal jsi nám to přímo z pusy," řekla Maha. Smrtijedi zařvali a stopnutý film se opět rozjel. Smrtijedi opět začali vysílat kouzla, kam je napadlo. Najednou doprostřed místnosti skočil nějaký zarostlý škaredý chlap a rozběhl se k Adrean.
"Ad, bacha, to je Šedohřbet!" zakřičela Maggie a mrštila po něm kouli. Ta se ale jen rozprskla o jeho záda. Její chvilkové nepozornosti využil Smrtijed, se kterým bojovala a spoutal ji provazy. Maggie se po něm podívala a on se rozesmál pozvedl hůlku.
"Sbohem," řekl a zašklebil se. Maggie si jen povzdechla a provazy hbitě přepálila.
"Sbohem," dodala a odhodila ho několik metrů dozadu, kde se zhroutil u zdi.
"Aaa, to vím odkud je. To vím," křičela Fran a poskakovala, jak si chtěla vzpomenout. "Ee… to jsou," přemýšlela a pak náhle vykřikla. "Piráti!"
"Máš bod," zazubila se Maggie a musela se ohnout, když kolem ní proletěl Šedohřbet. Adrean ho totiž se slovy "Koupeš se rád?" odhodila proudem vody.
"Idiot," prohodila And a soustředila se na další boj.
Polgara zrovna spoutala asi tři pavouky, když si všimla, jak se Šedohřbet pomalu zvedá a sleduje záda nějakého kouzelníka, pozvedl hůlku. Vytřeštila oči.
"Remusi, pozor!" zakřičela z plných plic a rozběhla se k němu. Odrazila se a rychle Remuse povalila k zemi dřív, než ho zasáhne smrtící kletba. Polgara cítila, jak jí paprsek jemně rozčepýřil vlasy. Zatřepala hlavou a zjistila, že leží na Remusovi.
"Díky," špitl a ušklíbl se.
"Kdyby nám nad hlavami, zrovna nestála tvoje žena, dala bych ti pusu," rozesmála se Polgara a Remus se usmál a zaklonil hlavu.
"Ahoj zlato," prohodil a sledoval Tonksovou, jak se šklebí, pak si ale něco uvědomil.
"Co tady děláš, neměla jsi sem chodit!" řekl trochu naštvaně.
"Myslíš, že bych tě tu nechala nasazovat krk?" zavřískla.
"No, já vás nechám o samotě," houkla Polgara, která se stále válela na Remusovi. "Ale ona tě miluje, proto je tady, tak se tu nehádejte a pojďte zachránit svět," řekla ještě než zmizela.
"Kde je sakra Harry?" zakřičela Susan ze schodů, na kterých se jí s Cori očividně líbilo.
"Jak to máme…" začala Maha a švihnutím ruky spoutala jednoho třaskavého skvorejše, který se tu znenadání objevil, "…vědět?"
"Pol!" zakřičela Maggie na elfku, která zrovna držela jednoho Smrtijeda ve vzduchu.
"Ano?" zeptala se, když ho odhodila na stěnu.
"Nemáte vy elfové nějaké vyhledávání?" zeptala se Maggie.
"Jsem snad Google?" pozvedla obočí.
"Nebo Seznam, najdu tam, co neznám," prohodila Fran, která kolem nich proběhla.
"Teď by nám stačilo pouze najít Harryho," zahučela Cori.
"Holky, nechcete jít někdo pomoct Marianě?" zeptala se Adrean.
"Hmm, já půjdu," řekla Maggie a vytvořila si ohnivou kouli. Najednou se ozval výkřik.
"Fran, co je?" zakřičela Susan.
"No, on se mnou mluví Nelien,"
"Jo a co pěkného říká?" zeptala se Maha, která se snažila držet pavouky z hradu.
"Několik šílených, praštěných a vážně uhozených věcí," pronesla skrz zaťaté zuby. "Jdeme?" obrátila se na Maggie.
"Jasan."
"Héééj, to je moje."
"Očividně luxusní," zašklebila se Maggie a podívala se směrem k bráně.
"Fajn a jak se dostaneme ven?"zkřížila Fran ruce na prsou.
"Ne, že mi vytrháš peří," obrátila se na ni Maggie. Obklopila ji zlatá záře a když zmizela, vznášel se tam nádherný fénix. Fran pokrčila rameny a popadla ji za ocasní pera a obě se vznesly do vzduchu. Někteří Smrtijedi si jich všimli, ale Fran kolem obou udělala štít.
"Támhle je!" zakřičela Fran a ukázala na místo, kde se kolem Mariany točili dva obři. Oháněli se kyjem a bušili do země, ale Mariana se jim vždy zázračně vyhnula. Jeden z nich zařval a ohnal se po ní znovu, ale Mariana se sklonila a proběhla mu pod nohama. Obr se zarazil a rozhlížel se, kam zmizela. Fran se pustila Maggie a skočila na zem, vzápětí se hned vedle ní ladně snesla Mag. Mariana k nim doběhla.
"Jsou děsně tupí," prohodila a škubla hlavou k obrovi, který se stále rozhlížel kolem. Toho druhého to očividně přestalo bavit a odešel.
"Ukaž," ozvala se Fran a přiložila jí ruku na rameno, kde měla tržnou ránu.
"Ach díky," usmála se Mariana. "Jak si vedeme?" zeptala se.
"No, myslím, že zatím to jde," řekla Maggie a odstřelila pavouka, který se k nim kradl.
"Hele Mari, tak mě napadá. Nemůžeš nějak Harryho najít? Použít nějak…" zeptala se Fran.
"Zkusím to," špitla Marina. "Ale vy mě hlídejte, řekněme, že nebudu tady," řekla klidně a rozhlédla se.
"My tě ochráníme, jsme přece skvělé," zazubila se Fran a chytila Maggie kolem krku.
"Hlavně se vrať brzo, odmítám tu být s paní Skvělou dlouho," zaúpěla Maggie a Fran se na ni zašklebila.
"Ty furt musíš rejpat, že?"
"Není tu Pol, takže jsi to schytala za ní," usmála se Maggie. "Doufám, že se nikomu nic nestane," zeptala se s obavami a pohlédla k hradu a pak se opět vrátila k Marianě, která stála a měla zavřené oči.
"Ta má Google," rozesmála se Fran. Stály tam asi deset minut, ukryté pod stromy. Naštěstí si jich nikdo nevšiml. Najednou se ozvaly rány a za hradem se objevili dva obři, jak se mlátí hlava nehlava.
"To je Dráp," vydechla Maggie. "Neměli bychom mu pomoci?"obrátila se na Fran.
"Nemůžeme ji tu nechat," podívala se na Mariana.
"Máš pravdu, tak…" začala, ale nedopověděla, protože sebou Mariana trhla a zhluboka dýchala.
"Panebože," vydechla a po tváři jí stekla slza.
"Mari, co se děje?" Vykřikla Fran a pomohla jí se posadit na kámen.
"On zabil Severuse," vydechla. "Jen kvůli té praštěné hůlce, prostě ho zabil," skuhrala a poprvé ztratila svou vážnou tvář. Maggie vydechla.
"Víš, že jsi mě vyděsila? Myslela jsem, že zabil Harryho," zahučela Maggie. Obě se na ni podívaly a když si uvědomila co řekla.
"Já vím, je mi ho taky líto, ale byl to parchant, všechny zradil."
"A co když ne, co když je to všechno jinak?" zeptala se Mariana.
"To už nezjistíme," vydechla Fran. "A co Harry?"
"Vrací se s těmi dvěma do hradu."
"Slyšíte to?" zeptala se najednou Maggie.
"A pak, kdo tu má radary," zahučela Polgara, která k nim doběhla. Přes pozemky se rozléhal Voldemortův hlas a dorazil až k nim.
"Bojovali jste statečně a Lord Voldemort ví, jak ocenit odvahu. Jestli budete dále bojovat, zemřete jeden po druhém!"
"Tady odtud to tak nevypadá," zasyčela Maggie.
"Nechci, aby se dále prolévala kouzelnická krev. Lord Voldemort je milosrdný…"
"Proč o sobě mluví v třetí osobě?… Já Vinnetou," řekla Fran a zatvářila se znechuceně.
"Lepší než my Karel IV.," ušklíbla se Polgara.
"Přikazuji svým věrným, aby se stáhli a vy máte jednu hodinu, abyste se postarali o své zraněné. A teď mluvím přímo k tobě, Harry Pottere. Připustil jsi, aby tví přátelé umírali, než aby ses mi sám postavil tváří v tvář. Budu čekat jednu hodinu v Zakázaném lese. Pokud na konci této hodiny nepřijdeš a osobně se mi nevzdáš, pak bitva znovu začne. Pak vstoupím do boje já sám, Harry Pottere, a najdu si tě, a potrestám každého muže, ženu či dítě, kteří se tě budou snažit přede mnou skrýt. Jednu hodinu." (tato poslední přímá řeč zkopírována)
"Snůška keců," zahučela Mariana.
"No bezva, jdeme najít ostatní a doufat, že ten pták Harry nepůjde za Plešatcem," zavelela Maggie a všechny vyrazily k hradu. Vyšly ze stínů zapovězeného lesa a zamířily k bráně. Smrtijedi, obři a jiná havěť se opravdu stáhli. Mariana se najednou rozběhla a všechny si všimly kam a zamířily za ní. Mariana se mezi tím shýbla a pomáhala nějakému chlapci na nohy. Byl značně potlučen.
"Pojď, jdeme," řekla mu láskyplně. Chlapec, ale zakřičel a snažil se od ní dostat co nejdál.
"Neboj se, my jsme ti dobří. Pojď pomůžeme ti. Půjdeš domů," promluvila k němu Polgara a podepřela ho z druhé strany, protože měl nohu zkroucenou do divného úhlu. Došli do hradu a tam si chlapce přebral někdo z Řádu.
"Holky, porada vedení!" zakřičela Maggie na celé kolo. Cori a Maha vyběhly z Velké síně a zamířily k nim. Susan právě mluvila s Remusem a Maha s Adrean něco probíraly s McGonagallovou a rychle přispěchaly k přicházející čtveřici. Ostatní členové Řádu se připojili k nim a i někteří další je poslouchali.
"Tak fajn, jaký je stav?" zeptala se Polgara. Všechny čtyři ze sebe hned začaly chrlit informace.
"Stop!" křikla Maggie. "Fajn, rozdělení nám minule prospělo, takže opět zavelím já, pokud s tím má někdo nějaký problém, ať si ho nechá pro sebe," rozesmála se Maggie.
"Fajn, to bereme, tak mluv," vybídla ji Cori.
"Dobrá tedy. Polgara, Maha, Fran a Mariana půjdou do Velké síně léčit zraněné a pomáhat. My zbylé pomůžeme ostatním a dostaneme raněné do síně. Souhlasíte?" obrátila se na holky.
"Rozkaz šéfe," zasalutovala Maha.
"Nechci, abyste to braly, že jsem se určila vůdcem, chci jen sloužit jako organizátor," vysvětlila hned. Holky jen kývly a rozešly se na určená místa.
"Profesorko McGonagallová!" zavolala na ni Adrean. "Všichni se sejdeme ve Velké síni a projednáme další taktiku!"
"Děkuji vám, dámy, nevím, jak by jsme to bez vás ustáli," podívala se unaveně McGonagallová a zamířila pryč.
"Najednou se za nimi ozvaly kroky a všechny se otočily.
"Harry!" vypískla Susan a všechny se k němu přihnaly. Ten je jen odbyl mávnutím ruky. "Teď ne. Musíme něco vyřídit," zahučel a šel dál.
"Mám jít s nimi?" zeptala se Cori.
"Ne, nechte ho," povzdechla si Adrean a všechny zamířily nahoru po schodech vyhledat raněné. Nebo někoho, kdo bude potřebovat pomoci. Po půl hodině se všichni sešli ve Velké síni.
"Holky, já vám to musím říct. Jsem ráda, že jste tu se mnou zrovna vy," prohodila Fran a usmála se.
"My taky," řekla za všechny Polgara.
"Fran?" zeptala se nějaká žena.
"Ano to jsem já," řekla trochu zaraženě a to už jí žena objímala.
"Děkuju, děkuju," plakala.
"To nic, paní Weasleyová, byla jsem tam a pomohla mu."
"Zachránila jsi mému synovi život!" zavřískla.
"Ale to ne," začervenala se Fran.
"Dámy, vás nám poslalo samo nebe."
"Sama Rowla," prohodila Maha.
"Kde je vůbec Tonksová?" zeptala se Polgara.
"Přímo za tebou," prohodil někdo. Polgara se otočila.
"Jé, ahoj," řekla nervózně, protože se Tonksová netvářila zrovna přátelsky. Pak ale udělala krok a napřáhla k ní ruku. Polgara se usmála a potřásla si s ní.
"Díky," špitla Tonksová a odkráčela.
"Můžete mi říct, jak jste se tu tak náhle vzaly a hlavně proč?" ozval se Remus.
"No, ty jsi vždycky chtěl vše vědět a všemu rozumět, ale jestli tě to uklidní, tak ani my samy to nevíme," zazubila se Cori. Maggie se zrovna bavila s Kingsleym a řešila s ním další plán na nadcházející bitvu.
"Maggie!" zavolala Fran.
"Halooo, Maggie!" řvala skoro u ní, ale Meg byla zabraná do hovoru. Fran si povzdechla.
"Blacková!" zakřičela na celou síň.
"Všichni zmlkli a podívali se na Maggie.
"Jo, Fran, to bylo chytrý," zasyčela na ni.
"Jen shoda jmen," vyžbleptla první, co jí napadlo a najednou se šíleně rozesmála.
"Co je?" ozvala se Adrean.
"Ale nic," zahučela "Fran by mě zabila, kdybych to řekla,"
"Tak přehodíme na jiné téma. Hlídá někdo Harryho, aby nešel za Voldemortem?" obrátila se na všechny, ale nedostávalo se jí odpovědi.
"Super," řekly všechny současně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama