30. Kapitola

1. listopadu 2011 v 0:32 | Maky
30.

Maggie ve společnosti dvou smrtijedů, se přemístila k domu uprostřed lesů.Dost jí překvapilo, že se to tu hodně podobá místu, kam ji minule unesl.Asi už stárne, pomyslela si a rozhlížela se kolem.Byl to rozlehlý starý dům.Vypadalo to jako by tam dlouho nikdo nebydlel.Tedy kromě Voldyho.Stavení bylo porostlé nějakými plazivými rostlinami a někde bylo vidět i cihly, jak byla omítka opadaná.Všude kolem se rozléhali lesy a skaliska.V dály stál ohromný strom a na něm ztrouchnivělá houpačka.
"Zdravím tě,"promluvil Voldemort, který zrovna vyšel z domu a zašklebil se na ni.
"Ahoj," pozdravila neutrálním tónem a dál se rozhlížela.
"Máš to tu pěkné, jen támhlety růže by potřebovaly zalít."udělala krok, ale jeden smrtijed ji ještě držel za paži.Ona se na něj podívala a pleskla ho po ruce, jako malého chlapečka, který sahá na sladkosti před večeří
.Smrtijed ji okamžitě pustil.
"Doufám, že jste ji sebrali hůlku,"zasyčel Voldemort na Smrtijedy.
"Ona u sebe, žádnou neměla můj pane,"pronesl jeden z nich, kleknul si a sklonil hlavu.
"A jejda, asi jsem ji zapomněla doma,"řekla Meg ironicky.Voldemort se na ni otočil.
"Co tu děláš?"zeptal se trochu zvědavě.
"To je docela blbá otázka, když mě sem ti tvoji dva nohsledi dovedli,"
"No dobrá tak jinak. Co chceš?" vypálil už trochu naštvaně.
"Proč si myslíš, že něco chci,"opáčila Maggie s úsměvem.
"Jinak bys totiž neřvala urážky na mé mužství, uprostřed Londýna, tak blbá nejsi,"
"Ó to my lichotí,"zašklebila se. Po chvíli ticha se Voldemort znovu ozval.
"Nepůjdeš dovnitř?"zeptal se a ukázal na domovní dveře, kterými přišel.
"Ráda,"usmála se Meg a prošla kolem něj.Voldemort se na ni díval jestli se mu něco nezdálo, protože tohle není možný.Po chvíli za ní vyrazil.Zavedl jí do jednoho pokoje.Byl menší a trochu temný.V rohu hořel oheň v krbu a sálalo z něj příjemné teplo.U krbu stál malý dřevěný stolek a u něj dvě křesla rudé barvy.Posadili se.
"Čaj?" zeptal se už jen ze zdvořilosti (ha zdvořilý Voldik)
"A víš, že jo,"odpověděla a kdyby Voldemort neseděl asi by upadl.Chvíli vypadal dost vyjeveně a poté se vzpamatoval a mávnul hůlkou.Na stolku se objevili dva hrnky s kouřící tekutinou.
"Slyšel jsem o tvém výletu do Azkabanu," začal
"No o tom se radši nebudeme bavit,"pronesla klidně a usrkla horkého čaje.
"Hele Potterová, tebe ten Azkaban hodně změnil,"
"Né to ne jen jsem dost naštvaná.Doslova vřu a proto taky nemá hůlku a nebojím se toho, že odtud nedostanu, ale rozhodla jsem se, že se kvůli tobě nebudu rozčilovat,"
"Tak fajn…….Jak se má tvá dcera a přátelé," začal Voldemort konverzaci.
"Beka se má výborně. Neustále na škole provokuje Snapea a mu naschvále……Snape je idiot,"
"Ano, ano pravá dcera svých rodičů,"řekl.
To asi ano………. a co se týče přátel je jich dost, ale né díky tobě. A za Wayna se ti ještě pomstím, ale teď ne,"hodila po něm nenávistný pohled a on se rozchechtal.
"Teď ale konec tlachání, co doopravdy chceš?" vypálil
"No tak dobře. Chci Petra," odpověděla jakoby nic.
"Co prosím? Asi jsem špatně slyšel. Proč bych to dělal?" prskal.Maggie se zvedla a přešla ke krbu.
"No ták," zaškemrala, jako by tatínka prosila o lízátko.
"Vždyť ty ho z toho Azkabanu stejně zase můžeš dostat,"Bylo ticho.
"Na co ho potřebuješ?" zeptal se po chvíli.
"Chci osvobodit Siriuse," řekla prostě. Voldemort se rozchechtal.
"Ty jsi se zbláznila. Ty si opravdu myslíš, že ti jen tak dám svého Smrtijeda?" rozhořčil se.
"No doufám v to. Udělej výjimku a udělej něco dobrého," škemrala
"Nikdo se přece nedozví co jsi udělal.Aspoň tím podpoříš své Smrtijedy a jejich věrnost, když Petrovy zase pomůžeš utéct," Chvíli bylo hrobové ticho.
Grrr, tohle je mi hodně proti srsti………no tak dobrá ať je po tvém, ale něco za to chci.
"Upozorňuji tě, že se k tobě nepřidám, nedám ti knihu, nikoho ti nedovedu a ani ti nepomůžu……"
"Přirozeně,"přerušil ji Voldemort.Maggie zmlkla a pozorovala ho.Tímto slovem ji trochu zarazil, bála se co teda bude chtít.
"No tak co tedy chceš," zeptala se trochu ze strachu.
"Jsem osamělý muž," pronesl.Meg ho chvíli pozorovala.
"Na to zapomeň,"
"Nechci po tobě nic velkého, chci abys mě políbila,"Maggie se zarazila čekala cokoli, ale tohle ne.Obrátila se ke krbu a přemýšlela.Za jeden polibek osvobodí Siriuse a on bude znovu volný.Dívala se do ohně pak se prudce otočila.
"No tak fajn, ale žádné podrazy, pokud to udělám, půjčíš mi Pettigrewa."
"Ano slibuju, ty máš snad pochybnosti o mé věrohodnosti?"zasyčel vztekle.Maggie se raději nevyjadřovala její pochybnosti byly dost velké, ale neměla co ztratit.Zhluboka se nadechla, ale necítila zhnusení nebo něco podobného, spíš strach co od něj může čekat.Udělala krok k němu.Podívala se mu do očí a políbila ho.Po chvíli od něj odstoupila.
"Tak kde je?" vypálila okamžitě.
"Dole v místnosti pod schody,"řekl jakoby nic a odvrátil se od ní.Maggie přešla ke dveřím otevřela je a ještě se obrátila zpátky na Voldemorta.
"Víš Tome, že pokud někoho nemučíš, nezabíjíš a nevydíráš, jsi docela fajn chlap,"řekla potichu a s těmito slovy odešla z místnosti a sešla ze schodů.Dole pod schody byly jen dvoje dveře.Jedny přímo naproti schodům byly otevřené a vedly do dlouhé kamenné chodby.Druhé byly vlevo.Meg vyšla k nim a otevřela je.Místnost byla ponurá a temná.U dlouhého stolu stál Červíček a něco připravoval v kotlíku.Nejspíš nějaký lektvar.Toho, že Maggie přišla si vůbec nevšiml.
"Nazdar Petře," promluvila do ticha.Červíček sebou škubl a obrátil se.
"M-Maggie jsi to ty?" zamžoural.
"Kdo jiný,"
"C-co tu ch-chceš,"koktal a nespouštěl z ní oči.
"Řekla bych, že pomstu, ale to je trochu slabé slovo.Chci od všeho trochu.Chci se pomstít za smrt mého bratra a nejlepší kamarádky.Pomstít za Harryho, který kvůli tobě nepoznal rodiče, ale hlavní důvod je spravedlnost.Půjdeš do Azkabanu a Sirius konečně bude volný,"
"T-to neuděláš, ne já nechci?"kňučel červíček a pomalu ustupoval od ní.
"No nemáš na vybranou a máš štěstí, že tu není Sirius on by tě hned zabil.Zatím co já chci abys trpěl."
"Já z tebou nikam nejdu," vyštěkl a namířil na ni hůlkou.Maggie se jen chladně usmála.
"Jak jsem řekla nemáš na vybranou,"špitla a udělala krok k němu a chytla ho za zápěstí.Pettigrew začal pomalu modrat a od úst mu šla pára.
"Co to děláš," zavřeštěl vyděšeně.
"Stahuji z tebe teplo, nepříjemný pocit, že?"
"Vždyť mě zabiješ," zachroptěl a svalil se k zemi.
"Takovou radost ti neudělám,"řekla a sledovala jak Červíček ztratil vědomí.Mávla hůlkou a na stole se objevil papírek a pero.Meg ho popadla a načmárala na něj vzkaz.Okamžitě shořel a objevil se v prvním patře u Voldemorta.Vzápětí se Meg s Petrem přemístila zpět na ministerstvo.
"Á, díky, že jste počkali," rozhlédla se po síni.Brumbál k ní přiběhl.
"Musel jsem jim to vše vysvětlit, už ví vaše pravé jméno a dokonce i to že jste ohnivec,"
"To nevadí už je to stejně jedno,"usmála se na něj.
"Co je mu?" zeptal se, když ho prohlížel.
"To bude dobré," špitla a znovu ho chytla za zápěstí a teplo mu dodala.Červíček se probudil.Meg a Albus ho popadli za paže, každý z jedné strany a posadili do křesla.Řetězy se okamžitě vznesly a připoutali ho.
"Co, že vám to tak dlouho trvalo," zavtipkoval jeden kouzelník.
"Promiňte, ale Voldemort mě pozval na čaj……povídali jsme si."Sirius, který seděl na jedné židly se na Petra málem vrhl, kdyby ho Beka nedržela a stále mu neopakovala "jen klid".
Proběhlo slyšení, které trvalo tři hodiny a bylo únavné.Po nějaké době se konečně zvedl Rufus Brousek a pronesl.
"Celý starostolec se po zvážení všech důkazů rozhodl, že Sirius Black je nevinný,"
"Jooo," vykřikla Beka nahlas a objala Siriuse.Maggie se otočila, vběhla mu do náruče a políbila.
"Díky," špitl.
"A taky máš za co Voldyho jsem musela políbit zato, že mi půjčí Petra, ale nikomu to neříkej.Sirius se chvíli šklebil, ale pak se začal smát.Proměnil se do své podoby a s úsměvem sledoval jak si Petr škube vlasy, když ho dva mozkomorové odváděly ze síně a jak se všichni vyděšeně tváří.Ministr sešel až dolů k němu a dlouze se mu za vše omlouval a Sirius mu to moc neulehčoval jízlivými poznámkami.A stejně zaslouží si to.Maggie je s úsměvem pozorovala a pak šla za Brumbálem.
"Díky," špitla a políbila ho na tvář.
"Vždyť si to dokázala sama," usmál se na ni.
Sirius vzal kolem pasu z jedné strany Meg, z druhé Beku a řekl.
"Jako svobodný člověk vás zvu na zmrzlinový pohár na Příčnou a tebe Maggie na pořádný kafe," všichni se rozesmáli a vyšli ven ze soudní síně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama