3. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:16 | Maky
3.

Maggie ležela v měkké, teplé posteli zachumlaná do peřin, ale tuto krásnou chvilku zkazil něčí hlas.
"Maggie vstávej," cloumala s ní nějaká dívka.
"Co je Lil, hoří ?"zahučela Meg a obrátila se na druhý bok a odehnala svou kamarádku.
"To sice né, ale za deset minut zvoní," oznámila jí prostě.
"Hmm," ozvalo se z peřin. " CO?" vykřikla a posadila se, když jí došel význam jejich slov.
"Říkala jsem, že…" začala Lily, ale Meg ji přerušila. "Jo já jsem to slyšela,"
Maggie vystartovala z postele, popadla všechny svoje věci a zaběhla do koupelny a v dalších deseti sekundách vyběhla ven, připravená vyrazit na hodinu.
"Já tě obdivuju," řekla Lily " Z jakéhokoli velikého průseru rychle vybruslíš,"
"No jo, no jo, pohni kostrou," popoháněla Meg Lily a vyrazila ze dveří jako první. Jenže to nevypočítala, překročila jeden schod, zavrávorala a skončila v něčí náruči.
"Oh, promiň Remusi. Vidím, že nejsem jediná kdo zaspal,"utrousila, když se do místnosti, jako velká voda přihnali James se Siriusem a zabrzdili až tím, že Meg povalili.
"Ahoj zlato, pošeptal jí do ucha Sirius, shodil ze sebe Jamese a pomohl jí na nohy.Maggie se na něj jen zašklebila a zatřásla hlavou. Nejsme my jedna rodina, pomyslela si a vyrazila s Lily a ostatními na hodinu.
"Co teď vlastně máme?" zeptala se neadresně.
"Přeměňování," odpověděl jí James ještě dřív než se Lily nadechla.
"Minerva,"zaúpěla potichu Meg.
"Co?" zeptal se Remus a zkoumavě si ji prohlížel.
"Ale nic, to já jen tak," špitla Maggie a otevřela dveře do učebny.Naštěstí tam ještě McGonagallová ještě nebyla.Maggie nevěděla ani jak, ale automaticky zamířila ke katedře.Sirius si toho všiml a stáhl ji na volnou židly k sobě do lavice.Lily povytáhla obočí a Meg jen pokrčila rameny.
"Dávej pozor," špitl jí do ucha Sirius.
"Promiň, to já tak nějak automaticky." Otevřely se dveře, do učebny vpochodovala profesorka přeměňování a zahájila hodinu.Asi v polovině hodiny se Meg začala cítit nějak divně.Chvilkami se jí zatmívalo před očima. Několikrát zamrkala a zatřásla hlavou,aby se zbavila toho divného pocitu, ale nepomohlo to.Maggie se začínal před očima rýsovat obraz. Profesorka si toho všimla a obrátila se na ni.
"Slečno Greyová, mohla by jste alespoň předstírat, že vnímáte mou hodinu?"
Sirius se na ni podíval a zjistil, že má stejný nepřítomný výraz, jako té noci, co zabili Waynea a jak se jí do hlavy vloudil Voldemort.
"Maggie," promluvil potichu Sirius.Nic, Meg stále nepřítomně koukala do protější zdi.
"Meg," zkusil to znovu a jemně s ní zatřásl.Maggie zatřásla hlavou. Chvilku se nechápavě rozhlížela po třídě a pak si všimla profesorčina káravého pohledu.
"Promiňte, nějak jsem…….nevnímala,"
"Není vám něco?" zeptala se McGonagallová.
"Né to je dobré." Profesorka ji ještě jednou zkoumavě přejela zkoumavým pohledem a znovu se zaměřila na výklad..
"Co se stalo?"Co jsi viděla?"vyjel okamžité Sirius, ale před tím ještě použil zaklínadlo Ševelisimo s krajním odporem.
"Eee….. máme problém,"
"Jak velkej je ten problém od jedný do deseti," zeptal se Sirius s obavami.
"Dvanáct," odpověděla mu Meg. "Náš starý známý Voldy se nějakým záhadným způsobem dozvěděl, kde jsme a poslal na nás Desidé,"
"Kdo-to-je," zeptal se po chvíli Sirius.
"Desidé, je démonka a co jsem slyšela pěkná svině." Vysvětlila
"Tak to nebude až takovej problém. Mám tebe," usmál se na ni povzbudivě.
"To mi sice lichotí, ale jsme pěkně v prdeli."
"Co?Proč?" zeptal se nechápavě Sirius.
"Povím ti příběh…"
"Jooo mamí pověz mi pohádku,"zajásal Sirius.
"Moc vtipný,"zamračila se Meg a pokračovala. "Už je to hodně dlouho co se jeden démon vzepřel svému pánu a odešel na zem.Samozřejmě jak to bývá zamiloval se do krásné dívky, oženil se s ní a měl děti a ty zase svoje děti a ty svoje………Výš kam tím mířím?"
"No myslím, že jo…….takže ty jsi - démonka?" vydechl Sirius a vytřeštil na ni oči.
"Jo asi tak z jedný tisíciny,"
"Takže všichni ohnivci jsou potomci démona?"zeptal se.
"Né tak bych to neřekla. Na světě je spousta potomků démonů, protože po něm utekli další. Vše jsou je geny. Prostě se někdy objeví kouzelník s mocí démona.Ohnivci můžou být vnoučata mích vnoučat, ale taky jen Beka, je to nevyzpytatelné."
"No to je teda síla.Mám ještě dotaz. To tě nechal Voldemort jen tak vejít do své mysli, mimochodem za necelých dvacet let, jen tak?"
"To nebylo od Voldyho, ale od Harryho."
"Co? Od Harryho?"
"Občas se mi takhle dostal do hlavy třeba, když něco potřeboval, ale nikdy ne přes několik let"
"Až se vrátíme musím mu za to poděkovat. Varoval nás,"řekl Sirius.
"No jo, ale stále je tu jedna otázka.Dostaneme ji dřív než dostane ona nás?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama