27. Kapitola

1. listopadu 2011 v 0:30 | Maky
27.
Na Grimmauldovo náměstí bylo poměrně ticho, rozhodně tišeji než v posledních dnech, kdy tu pobíhala ještě parta bradavičkách studentů.Byla tu jen Molly z Arturem, kteří byli v kuchyni a o něčem debatovali.Remus byl někde v širokém okolí a vyřizoval něco pro řád. Sirius a Nym se raději vytratili do knihovny.Po nějaké době se k nim přidala i Maggie, která se vytratila ze školy hned jak skončilo vyučování.Najednou do knihovny vtrhl Moody a požádal je, nebo spíš jim nařídil hledání nějakého zaklínadla.S hrůzou zjistili, že ta knihovna je snad nekonečná.
"Jsme tu jak na školním trestu,"postěžoval si Sirius a pustil další haldu knih na stůl.
"Aspoň víš, že se máš příště líp schoval,"řekla Nym, když vykoukla od jednoho regálu.
"Zlatej Azkaban," vzdychl a znuděně otáčel stránky jedné obrovské zašlé knihy.Takhle seděli ještě tak půl hodiny.Pak se z ničeho nic otevřeli dveře a do místnosti vstoupil Remus.
"No konečně, všude jsem vás hledal,"řekl udýchaně a posadil se do jednoho křesla až nezvedl prach.
"Maggie, dole na tebe čeká návštěva,"
"Co?" zeptala se udiveně, vyšla z knihovny a zamířila dolů.Sešla dolů a zastavila se až na posledním schodu a podívala se kdo přišel.Stál tam asi třiceti letý muž s tmavýma očima a hnědými vlasy.Jeho oblečení připomínalo nedbalou eleganci a zeširoka se na Meg usmíval.
"Aaa," zavřeštěla šťastně a vrhla se muži kolem krku.
"Co-co tady děláš, jak jsi mě našel,"vykoktala ze sebe.Zbytek jejích slov zanikl v ohromném řevů paní Blackové.Meg ji nejspíš vzbudila tím kvílením.
"Tchýně?"zeptal se muž.
"Naštěstí, ještě ne," odpověděla pobaveně.Natáhla ruku k obrazu a jemně škubla.Okamžitě jí začal po dlani poskakovat plamen.
"Pokud vím, obrazy jsou ze dřeva a papíru a myslím, že oboje hoří,"křikla na ni a v tu ránu bylo ticho.Baba na Maggie ještě chvíli vrhala nenávistné pohledy.Meg udělala krok a zatáhla závěsy.Obrátila se k muži.
"Půjdeme do kuchyně ne?"a aniž čekala na odpověď zamířila tím směrem.Sedli si ke stolu a Maggie jedním pohybem ruky udělala čaj.Akorát ho položila před muže a do místnosti vešlo několik lidí. Meg vyskočila.
"Siriusi, chci ti někoho představit. Tohle je můj kamarád Wayne………Wayne tohle je Sirius,"představila oba muže ti si podali ruce a posadili se k Meg každý z jedné strany.
"Jak jsi mě našel?" zeptala se dychtivě Waynea.
"Víš byla to jen náhoda.Vyprávěla jsi mi o svých přátelích, škole, zážitcích a tak……"
"Ty neznáš Bradavice?" přerušil ho Sirius. Wayne se jen usmál.
"Ne neznám, jsem totiž mudla,"
"Aha, tak pokračuj,"vybídl ho Sirius.
"Šel jsem po náměstí a najednou jsem zahlédl Lupina, jak jsi mi o něm vyprávěla.Vůbec jsem si nebyl jistí jestli je to on, ale ten popis seděl.Dostal jsem hrozné nutkání tě zase vidět.Neměl jsem co ztratit, tak jsem to risknul a prostě se zeptal.Přišel jsem k němu a zeptal se jestli se nejmenuje Lupin.Chvíli se na mě díval a pak přikývl.Zeptal jsem se ho na tebe, jestli tě neviděl nebo o tobě něco neví.No a jsem tady,"ukončil vyprávění a usrkl čaje.Sirius jen kroutil hlavou a Maggie se na něj smála.
"Hodně jsem o tobě slyšel Siriusi, sice se z tebe vyklubal masový vrah, ale to asi nebude pravda když tu jen tak sedíme," řekl Wayne. Sirius se jen ušklíbl.
"Hm, já o tobě, ale vůbec neslyšel,"opáčil a zamračil se na Meg.
"Neptal ses,"rozesmála se.
"Jak se má Beka," optal se, když se rozhlédl po kuchyni, "Je ve škole?"
Jo je a má se dobře, teď už ano," vzdychla Maggie.Wayne si toho všiml, ale nevyzvídal.
"A co tvůj starý známý Voldemort?"
"Prudí jako vždy,"usmála se znovu Maggie. Povídali si ještě dost dlouho a postupně se k nim přidali i ostatní až bylo pozdě večer.
"Wayne, můžeš spát u mě v pokoji," řekla Meg. Sirius se zašklebil, ale mlčel.Maggie se naklonila blíž k Wayneovi, aby je nikdo neslyšel.
"Já tam už totiž dlouho nespím,"hodila po něm šibalský pohled. Wayne se rozesmál.
"No ni půjdu spát,"neubránil se zívnutí Wayne a zvedl se ze židle.
"Počkej, ukážu ti pokoj," vyskočila Meg.
…..
Sirius nasupeně vstoupil do pokoje, umyl se, převlékl a zalezl do postele. Po půl hodině vrzly dveře.
"Siriusi, myslíš že by ses šoupnul?" optala se ho. Sirius sebou škubl a probudil se.
"Snad sis nemyslel, že budu spát s ním v pokoji,"zamračila se na něj.
"No já nevím,"Maggie jen obrátila oči v sloup a lehla si.Po nějaké době se znovu ozvala.
"Nikdy jsem s ním nic neměla,"
"Kdo říká že jo,"otočil se na ni.
"Podle tónu jakým mluvíš s ním a teď se mnou…….máš moc bujnou fantazii,"
"Hm jasně," pronesl uraženě.
"Nikdy jsem mu nedala ani pusu na dobrou noc,"rozčílila se na něj.
"Cože ty jsi s ním bydlela?" vykřikl.
"Jo zachránil mi krk a pomáhal mi s Bekou, stále jsem se stěhovala a utíkala a on mi pomohl je to můj přítel, nejlepší kamarád."Sirius se na ni stále mračil.
"Nechte toho pane Žárlivý,"
"Já a žárlit, to asi těžko," mručel Sirius.
"Tak proč se chováš jako pitomec,"
"Já, že jsem pitomec," napřímil se.
"Řekla jsem jako……….a konec této debaty.Dobrou noc Siriusi," řekla naštvaně a obrátila se na druhý bok.
"Ale….," začal.
"Dobrou noc," zopakovala. Ráno se Sirius probudil a Maggie už byla pryč a jak zjistil nebyla nikde v domě.
"To jsem asi zvoral,"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama