2. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:15 | Maky
2.

Maggie se zvedla na lokty a rozhlédla se po ostatních.Stál tu Remus, který ji pozoroval a spousta tváří na které už dávno zapomněla.Bradavice vypadali pořád stejně, až to bylo k neuvěření, jen o několik let mladší.Meg se chytla Jamesovi nabízené ruky a on ji pomohl vstát.
"Vážně ti nic není?" zeptal se starostlivě Remus, ale Maggie ho nevnímala.Stále se rozhlížela a hledala jen jedinou osobu.
"Greyová, co hledáš?" zeptal se nějaký pisklavý hlásek.
"Kde je Sirius," vypálila na Jamese a Pettigrewa úplně ignorovala.
"Myslím, že je ještě na obědě ve Velké síni," řekl nechápavě Remus.
Meg, počkej," křičel na ni James, protože ona okamžitě vyběhla k hradu.Běžela co jí síly stačili a zasekla se až ve dveřích do Velké síně.Viděla chlapce, jak se zvedá od stolu a povídá si s nějakými kluky, kteří šli s ním.Najednou se do ní vlil takový příval štěstí, jaký už dlouho necítila.Pomalým krokem vyšla směrem k němu.V tom si vzpomněla na události posledních dní a její pocity se změnily.Přešla k Siriusovi a ten se otočil.Nad Maggie vyhrál druhý pocit a dala mu facku.Sirius vytřeštil oči a mnul si tvář.
"Za co?" zeptal se ublíženě.
"Ty se ještě ptáš?"zavřískla Meg. "Já se trápím, nejím, nespím a pak mi příjde dopis."
"Ahoj zlato. Výš jak mě zasáhli ty kletby. No poslali mě do minulosti."(snad jste si nemysleli, že bych zabila svou oblíbenou postavu) šeptala Meg ironicky.Sirius se na ni chvíli nechápavě díval a pak jako by se mu nad hlavou rozzářila žárovka.
"Maggie?" vydechl. "C-co tady děláš?"
"Co myslíš…pomáhám ti"řekla Maggie a propalovala ho pohledem.
"Ale já pomoct nepotřebuju,"
"Jo tak ty pomoc nepotřebuješ.Já se tu namáhám jsem šťastná, že jsi živý a ty mě nepotřebuješ,"mračila se na něj.
"Neřekl jsem, že……"začal Sirius, ale ona ho hned přerušila.
"No jak chceš," řekla chladně a obrátila se k odchodu.Sirius ji chytil za ruku, přitáhl si ji k sobě a hladově políbil.
"Tak to zkusíme znovu,"špitl, když se od ní odtáhl.
"Ahoj,"řekl s úsměvem. Maggie mu úsměv oplatila a taky sladce špitla."Ahoj."
"Nepůjdeme někam stranou?" zeptal se jí, protože si je všichni prohlíželi.
"Jo jdeme,"Oba vyšli z místnosti a zapadli do nějaké opuštěné učebny.
"Tak a teď mi to všechno vysvětli," obrátila se na Siriuse Maggie.
"No, když jsme byli v té vesnici zasáhli mě obě kletby.Omdlel jsem a probral se až tady v Bradavicích. Chvíli mi to trvalo než jsem zjistil co se stalo.Strávil jsem tu asi týden a pak mě napadlo poslat ti sovu.Řekl jsem v Prasinkách ať to pošlou v určitý datum.Dívali se na mě jako na blázna, když jsem chtěl aby to poslali až za necelých dvacet let."
"Jo to si umím představit."
"Ty jsi jim to vysvětlila, to kam jdeš?" zeptal se Sirius.
"Jen základní informace, rozhodně nechci, aby tu běhalo víc lidí z budoucnosti."
"Stýskalo se mi,"špitl po chvíli.Maggie se k němu přitulila.Když se odtáhla, leskly se jí v očích slzy. "Tolik jsem se bála, že tě už neuvidím."Sirius se na ni usmál a políbil ji.
"Co to tu kape?" zeptal se Sirius, když si všiml louže pod nohama Meg.Ta se sklonila a zjišťovala odkud se to vzalo.
"Ale né," zasténala. " Je to z lektvaru,"
"Z jakého lektvaru?"zeptal se.
"Z lektvaru, který nás měl dostal zpět,"vysvětlila.
"No……tak uděláme další,"řekl jednoduše.
"Nezbude nám nic jiného. Jenže to má pár háčků."
"A to?"
"Musí se do toho přidat jedna přísada, která se musí trhat jen v zimě a do lektvaru se musí přidat čerstvá, takže si nemůžeme půjčit a ten další háček je, že se to musí nechat odstát čtyři měsíce i s tou přísadou."
"Takže to shrnu," promluvil Sirius. " Ztvrdneme tu hodně, hodně, hodně dlouho,"
"Jo,"
"Mám ještě jeden dotaz.To jsi taky rok čekala abys se sem dostala?"
"Ne," řekla prostě a pak jen dodala na vysvětlenou. "Srabus má všechno,"Sirius se rozesmál.
"A to mu ho nezabavili, vždyť je to zakázané?"
"Ne, protože nebyl dodělaný, tady jsem do něj měla přidat ještě pár přísad, jako je krev jednorožce a muškátový oříšek (Co pamatuje Hitlera = vtip pro dobrou kámošku ona to pochopí)
"Kolikátého vůbec je?" zeptala se.
"Je 11. září, náš sedmí ročník,"
"Tak asi půjdeme za přáteli."Oba vyšli ke dveřím. Meg se ještě obrátila.
"Když James řekl, že se ještě uvidíme nečekala jsem, že tak často."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama