14. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:55 | Maky
14.

Velkou síní se rozléhal lomoz, šoupání židlí, brebentění a cinkání příborů.Za okny hradu panovalo děsné počasí, déšť bušil do oken a vítr se proháněl hradem, blesk občas ozářil okolí a hrom otřásl okenicemi.Maggie, ale toto vůbec nezajímalo.Seděla na židly za profesorským stolem a pozorovala Beku svého synovce a jejich přátele.Díky tomu, že je ohnivec dokáže se z každým jiným ohnivcem spojit.Díky tomu ji a Siriuse Harry varoval před Desidé, když byli v minulosti.Vzpomněla si, že když Beka byla malá tak si takto povídali když Maggie byla dál, ale postupem času to nějak zaniklo.Maggie si uvědomila, že se svou dcerou už se hodně dlouho nebavila.Musím to napravit, řekla si a ukousla kus topinky.Najednou jakoby se čas pozastavil.Maggie se rozhlížela a cítila, že se něco děje jen nemohla přesněji říci co.Projel jí takový divný pocit.Zvedla se, podívala se na McGonagallovou a naznačila jí, že se něco děje.Přešla kolem stolů a rychlostí blesku vyběhla z Velké síně.Harry se podíval na ostatní s tázavým pohledem a v zápětí s Bekou, Ronem a Hermionou vyběhly nenápadně za ní.Maggie vyběhla schody po třech a vběhla k sobě do kabinetu.Nadávala sama sobě, že nenosí ten denník s sebou, protože se třásl jako při záchvatu. Otevřela knihu a přečetla si jen první slovo SVOLÁNÍ.
"Do háje, a to musím do toho marastu," zanadávala, zkřížila ruce na prsou, obklopily ji plameny a byla fuč.Mládež vběhla do kabinetu a přečetli si sdělení.Harry a ostatní se na sebe podívali.
"Bek, nechci strašit, ale už celý den mám divnej pocit,"řekl Harry a vzhlédl od deníku.
"Já mám divnej pocit už několik týdnů," zamumlala Beka, napřáhla ruky a všichni pochopili co chce dělat.
Maggie se přemístila na kraj bitvy.Rozhlédla se a zjistila, že jsou někde v Londýně, protože na vesnici to bylo moc velké a taky proto, že jí to tu připadalo povědomé.Oblohu ozářil blesk a Maggie viděla bojiště.Všude byly rozmočené cesty od deště, který neustával.
"Ještěže ti Smrtijedi nosí ty černé hábity jinač bych je asi špatně hledala,"řekla si pro sebe a dvěmi ohnivými koulemi odhodila Smrtijeda, který bojoval s Remusem.
"No bylo na čase," křikl na ni.
"Moc si nestěžuj,"řekla a přiběhla k němu.
"Co se děje?"zeptala se, když kolem obou udělala ohnivý štít, aby si mohli "nerušeně" promluvit.
"To nemám tušení prostě zaútočili, v okolí nežije ani jeden kouzelní."
"Past?" napadlo Maggie.
"To jsme si taky mysleli, ale jsou tu všichni a jinde se nic neděje."
"Mě se to nezdá."
"Povídej mi o tom."povzdechl si Remus.
"Tak vzhůru za zábavou co?"křikla Maggie ještě si z Remusem podali ruce a oba odběhli na jinou stranu.Maggie běžela pomoci ostatním členům řádu.
"Ahoj zlato,"pozdravila Siriuse, kdež proběhla kolem a než se stačil otočit byla pryč.Vrhla se k Tonksové, která bojovala se dvěma najednou.
"Chceš pomoci?"zeptala se s úsměvem a máchnutím hůlky zaútočila na prvního, ten ale vyčaroval štít a kouzlo se odrazilo.Hmm, tak to zkusíme jinak, pomyslela si pro sebe a přemístila se za něj.Nym s druhým byli dávno někde ve vřavě.Smrtijed se rychle otočil, ale místo toho, aby se bránil zakřičel.
"JE TADY,"Maggie sebou cukla, protože čekala nadávky do různých živočichů spoustu kreseb, ale tohle jí nenapadlo.
"Takže přeci jenom past,"špitla si pro sebe a kouzlem odhodila Smrtijeda stranou.Rychle se snažila dostat co nejdál od tohoto místa.Najednou, ale kolem ní někdo proběhl, Maggie se trhnutím zastavila.
"To snad není pravda,"zanadávala. "Mladej Dvanácterák….. STÁT," křikla a Harry se zastavil.Přiběhla k němu.
"Co tady sakra děláš?" vyjela na něj. "Počítám, že jsou tu i ostatní, ty si podám pak. Harry zmiz odtud.
"Ale,"
"HNÉD,"zakřičela a Harry se okamžitě přemístil.
"Krucinál,"kopla do čehosi co leželo na zemi.V tom se ozvalo hromadné přemístění a kolem ní se začala snášet horda Smrtijedů.Maggie vytřeštila oči a otevřela pusu.Na pár vteřin jí pohltil naprostý strach, pak se ale vzpamatovala a když zaslechla kouzla sehnula se.
"To jsou tupci,"řekla, když kouzla zasáhla pár Smrtijedů, ale okamžitě jí ztuhl usměv, když jí jedna kletba minula o vlásek.Zvedla se, ale nevěděla na koho mířit hůlkou.Další kouzlo , které proti ní vyslali jí zasáhlo do hrudi a ona přeletěla na druhou stranu kruhu, který Smrtijedi vytvořili.Mrštila ohnivou koulí po jednom Smrtijedovi a ten začal hořet a s hlasitým řevem se rozplynul.
"Aaa, jak je vidět, začínáš být naštvaná, " ozval se posměšný hlas.
"Zdravím tě Bellatrix.Chyběla jsem ti,"zachroptěla Maggie a namáhavě se zvedala na nohy.Cítila, že má zlomené některé žebro.
"Proč mi nedáte pokoj.To mě máte tolik rádi," provokovala dál.
"No víš Greyová, můj Pán se tě chce zbavit a nerada to přiznávám je těžké tě zabít.
"Jsem Blacková," řekla i když věděla, že za to schytá pěknou ránu.
"Avada Kedavra," zakřičela Bellatrix a proti Maggie vyletěl zelený paprsek a odhodil ji o tři metry dál.
"Néé ozvalo se v pozadí,"Sirius a další, kteří jí chtěli pomoci se zastavili a nevěřícně koukali.
"Vedle, Měla by ses víc snažit,"ozvalo se od země.
"Copak ty nikdy neumřeš?"zasyčela ledově Bellatrix.
"Možná jednou až se naučíš mířit,"štěkla na ni "Odrazila mě jen tlaková vlna."Bellatrix na ni znovu vyslala kouzlo a Maggi neměla sílu se bránit.Bolelo jí celé tělo.Cítila jak jí něco švihlo přes obličej a cítila horkou krev jak jí teče po tváři.Slyšela ostatní členy řádu jak bojují a snaží se jí pomoci a byla jim vděčna.Bellatrix se děsivě zasmála.
"Crucio,"vykřikla a Meg se podlomila kolena.Cítila jak jí tělem projíždí nesnesitelná bolest, slyšela výkřiky, ale teď jí bylo vše jedno, chtěla jen aby bolest skončila a nezajímalo ji jak.Začala se třepal a zhroutila se do zabahněné země a cítila kapky deště jak se mísí s její krví.Chtěla jen zavřít oči a spát, ale vrátila se do reality zamrkala a zvedla se na jeden loket.Stálo jí to veliké úsilí
"Copak, nebezpečná Maggie Greyová už není tak nebezpečná?" zachechtala se Bellatrix.
"Jmenuje se Blacková,"ozvalo se vedle Lestrangeové a Sirius jí kouzlem odzbrojil.
"Zdravím tě bratránku, dlouho jsme se neviděli že?"zašklebila se na něj.
"Díky bohu,.Bek dostaň mámu odtud," křikl přes rameno a z vřavy vyběhla postava, která přeskočila jednoho padlého smrtijeda, klekla a ještě pár centimetrů se vezla k ležící Maggie.
"To si odskáčeš.Je ti to jasný," zachroptěla z posledních sil.
"Jo jo, ty jsi tu na pokraji sil, ale budeš mi dělat kázaní,"zahudrovala Beka a spolu s mámou se přemístila do haly na Grimmauldově náměstí.Ozvalo se dupání po schodech a rozrazili se dveře od kuchyně
"Co se děje?" zeptala se Molly a šla pomoci Bece, následována Harrym.
"Jak jsou na tom ostatní?"
"To já nevím.Potkala jsem jen pana Weasleyho."
"Artura a jak mu je?" naléhala dál paní Weasleyová.
"Jen pár škrábanců,"uklidnila jí Beka. "Postaráte se o ní?"
"Samozřejmě, ale kam…..?"nedořekla, protože se Beka přemístila pryč.
………
Maggie se probrala a cítila jak jí všechno bolí.Jednodušší by bylo vyjmenovat co jí nebolí, protože toho moc nebylo.Zapřemýšlela co ji vlastně probudilo.Vymrštila se do sedu, ale pak toho hořce litovala, protože měla pocit, že se jí hlava rozskočí.Chvíli seděla a pak se pomalu zvedla z postele.Popadla župan, přehodila ho přes sebe a udělala krok.Tak takto to nepůjde, pomyslela si a přemístila se dolů.
"Bek?"vykřikl Sirius.Maggie to neodhadla trochu zavrávorala.Moody jí pohotově chytil.
"Díky Alastore,"usmála se na něj a rozhlédla se po ostatních.Něco jí tu nesedělo.Všichni se tvářili jak na pohřbu věděla, že se něco děje, ale kolečka jakoby nechtěla zaskočit do těch správných míst.Najednou zacvakla tam kam měla.
"Bek?........Kde je Beka?"vyhrkla a rozhlížela se po ostatních.Sirius k ní přešel a chytil ji.
"Meg víš……..Oni ji chytili."
"Nee," kroutila maggie hlavou "To není pravda …nesmí,"Maggie cítila jak jí tečou slzy a stékají jí po čerstvé ráně, která začínala pálit.
"Nee," zakřičela skoro hystericky.Opustili jí všechny síly a ona se sesula i se Siriusem k zemi.
"Dostaneme jí zpět Maggie,"chlácholil jí Sirius a Meg se k němu těsněji přitiskla a vzlykala mu do náruče.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama