12. Kapitola MB

10. listopadu 2011 v 20:43 | Maky
12.

Čtvercovou kamennou místnost ozařovali jen pochodně na stěnách.Nebyla tu žádná okna jen jedny těžké dubové dveře.Uprostřed stěny byl ohromný krb, byl ozdoben mnoha ornamenty, různými znaky a v každém rohu byl had jakoby se omotával kolem jedné hrany krbu.I když z krbu sálal oheň v místnosti vládl nebývalí chlad a vždy, když někdo otevřel dveře prošel místností průvan mrazivého vzduchu.Uprostřed místnosti stál ohromný obdélníkový stůl se stejnými ornamenty jako byly na krbu.Stolu vévodil ohromný trůn z černého mramoru,vypolstrovaný rudou látkou.Stál tam proto, aby všichni přítomní cítili dominantnost osoby, která na něm seděla a svrchu shlížela na své přívržence.Pán zla sledoval svýma rudýma očima ostatní Smrtijedy, kteří se usadili kolem něj a čekali.
"Tak," zasyčel ledově a podíval se na jednoho Smrtijeda po jeho levici.On se okamžitě postavil.
"M-můj pane,"zakňučel a hluboce se Voldemortovi uklonil. "Bohužel mám špatné zprávy.."
"Jakže?…."vykřikl Voldemort a Smrtijed se uklonil ještě níž.
"Nějak se vrátila zpět i s ostatními."Voldemort jen hněvivě zasyčel. "Jak to myslíš i s ostatníma?"zeptal se pomalu.
"Vrtila se s Blackem."
"Cože?"vykřikla nějaká žena z přísedících a prudce se postavila. "Má být dávno mrtví, zabila jsem ho"
"Zdá se že ne."zpražil ji Voldemort pohledem.Žena se okamžitě posadila.
"Jak se zdá, naše milá nesplnila svůj úkol,"řekl chladně Voldemort spíš pro sebe."Musíme se jí zbavit a to hned,"zakřičel a udeřil pěstí do stolu, až se všichni úzkostlivě přikrčili.
"Můj pane, mohu se na něco zeptat?"ozvala se žena znovu.Voldemort na ni pohledl a ona se jemně poklonila hlavou.
"Ptej se Belatrix,"vyzval ji syčivě.
"Proč se stále zabýváme tou mrchou Greyovou?Náš hlavní cíl je přeci Potter."zeptala se Bell. "Můj pane"dodala, aby to nevypadalo jako rouhání.
"Protože ona nás nenechá se k Potterovi přiblížit ani na sto metrů.Ona moc dobře ví, že jdu po něm a proto ho stále hlídá.Jen ona stojí mezi mnou a Potterovou smrtí." Řekl a kladl důraz na poslední slovo.
"Ale pane, vždyť se ji snažíme zbavit už něco přes rok a Pottera už několik let.Greyová je mocnější než on."ozval se další Smrtijed na konci stolu.Voldemort se na něj podíval a zablesklo se mi v očích.
"Tím mi chceš říct, že když nemohu zabít Pottera tak nezabiji ani Greyovou.Že to nedokážu?"zasyčel výhrůžně.
"N-ne můj pane," zasténal rychle smrtijed, který si uvědomil, jak to vyznělo, ale Voldemort už ho neposlouchal.
"AVADA KEDAVRA,"zakřičel a celou místnost ozářil zelený záblesk, který se vpil vyděšenému Smrtijedovi do prsou a ten se skácel k zemi.
"Ještě někdo si to myslí?" obrátil se Voldemort k ostatním a všichni okamžitě zakroutili hlavou.
"Dobrá," pronesl a posadil se.
"Já si nemyslí, to co řekl Peterson.Oni mají jen štěstí nic víc."ozvala se Belatrix.Voldemort se na ni podíval a na tváří se mu vilou děsivý škleb.
"Když to nejde mocí, zaútočíme citem."pronesl do úplného ticha.
………..
Maggie pochodovala sem a tam před dveřmi.Shrabávala odvahu vejít.Když měla vykládat výuku, když byla rozzlobená nebo si jen tak povídali mohla mluvit celé hodiny, ale pokud šlo o omluvy, tak byla v koncích.Tohle to jí nikdy moc nešlo, v této chvíli nikdy nevěděla co říct. Najednou se zastavila a pohlédla na dveře.Pomalu vztáhla ruku, ale pak zatřepala hlavou a znovu začala pochodovat.Po asi deseti minutách se znovu zastavila, zhluboka se nadechla a zaklepala dřív než stihla zase začít přemýšlet.Nic se neozvalo, vzala za kliku a pomalu otevřela dveře.Nakoukla dovnitř a spatřila Siriuse jak leží na posteli, a kouká do stropu.
"Můžu?" zeptala se potichu, ale nečekala na odpověď, vklouzla dovnitř a zavřela dveře.
"Siriusi,já….přišla jsem se omluvit."Sirius se na ni podíval, ale pak se znovu vrátil ke koukání do stropu.Maggie se posadila k pelesti.
"Promiň, že jsem na tebe, křičela.Já…v poslední době jsem trochu mimo."
".Já cítím, že tě něco trápí a chci ti pomoci a ty mě odbiješ takto." Promluvil po chvíli Sirius, posadil se a podíval se Meg do očí.
"Promiň….Asi ti to nepomůže, ale já mám svá tajemství a vždy čekám až do té doby než to praskne.Jsem už taková.S tímhle se musím poprat sama.Je to jen moje záležitost a ty mi sní nepomůžeš."sklopila oči.
"Meg, já to chápu, ale víš, že mě můžeš říct všechno.Pokud tě něco trápí…."řekl Sirius, usmál se na ni a přisedl si blíž.
"Já to vím, jsem ráda že tě mám." Usmála se.
"Miluji tě, i když mě někdy přivádíš k šílenství."rozesmál se políbil ji.
Meg se rozhlédla po pokoji.
"Co to tam máš?" zeptala se, když si všimla bílého cípu pod polštářem.
"Ale nic,"řekl Sirius a snažil se to schovat, jenže Meg byla rychlejší a skočila po tom.Vytáhla fotku.Zůstala ležet a pozorovala ji.Sirius si lehl vedle ní.Na fotce stál James a Lily a drželi se za ruce a vedle nich stála Maggie a Sirius, který ji držel kolem pasu.
"No páni, to je ta fotka z tátova domu.Hned ten den co jsme vyšli školu," vzpomínala Maggie.
"Jo je, našel jsem ji v jedné krabici.Docela jsme oslavovali co?"přidal se Sirius.
"Docela, vždyť jste v noci vlezli do fontány, předstírali jste, že plavete a zpívali, nebo jste se o to aspoň pokoušeli."
"Ty si to ještě pamatuješ, málem nás chytli."rozesmál se Sirius a Maggie se přidala.
"Pamatuji si jak ti něco říkal a ty jsi na to Vlez mi na záda a on ti na ně vážně skočil."chichotala se.
"Víš jak mě druhý den boleli záda?" zamračil se na ni, ale pak se stejně zase usmál.
"To ale nebylo z toho, protože jsi usnul na hromadě dřeva, které tam táta měl."
"No abys nemluvila."Chvíli bylo ticho.
"Stýská se mi po nich," špitla Meg.
"Mě taky," povzdechl si Sirius. "Co se vůbec stalo s tvým tátou?" zeptal se.
"Já nevím, neviděla jsem ho od toho dne, kdy jsem se začala schovávat,"
"Cože? Takže on může ještě žít?"
"Možné to je?"
"A tebe to nezajímá?"
"Ani ne, viděla jsem ho třikrát: o prázdninách na konci čtvrtého, pátého a šestého ročníku.A to jen proto, že mě James požádal.On se o mě moc nestaral."
"Vždyť je to Harryho dědeček.Možná by měl…"
"Možná, ale taky je možné že už dávno zemřel.Nechci mu dávat naději.Aspoň zatím."
Najednou se ozvalo zaklepání na dveře a dovnitř vešel Harry.
"Paní Weasleyová vás volá dolů, zítra se vracíme do Bradavic, tak to chce nějak oslavit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama